3. den - Tři věci, nad kterými často přemýšlíš

19. srpna 2014 v 23:49 | Slečna Neznámá |  30 day challenge
3. Tři věci, nad kterými často přemýšlíš

Tak tohle téma je pro mě docela oříšek. Ne, že bych nepřemýšlela dost často, ale dokážu strašně rychle zapomenout, co se to v mé mysli vlastně prohánělo. Nemůžu tedy přesně určit, nad čím vlastně přemýšlím často, ale kdybych měla sepsat tři nejčastější, pak je to celkem jednoduché...


1. Na první místo nepochybně patří Pan Neznámý.

Je nesdílnou součástí mého života od doby, co jej znám, ale je zarážející, že jsme spolu celkem krátce a dlouho (vzhledem k četnosti vzájemného psaní si) jsme byly jen přátelé. Ba dokonce nejlepší přátelé. Ale to je jiný příběh.
Jak vlastně vím, že nejčastěji mé myšlenky vedouprávě k němu? Je to jednoduché. Na krku mi visí stříbrné stdíčko od něj a vždy když i na něj byť jen vzpomenu mám tendenci si s ním neustále hrát mezi prsty. Proto je občas problém, když mám ty ruce plné práce, ale i tak si na něj vzpomenu celkem často.
Jsou to různé myšlenky, třeba jak se má, jestli není moc unaven, když jsme si psali dlouho do noci a on velmi časně vstával, jestli si vzal do práce dostačující svačinu, ale mé myšlenky vedou také k různým vzpomínkám na společné chvíle. Na to, jak rozumně se snaží působit, ale kdykoliv je zlechtán má neskutečně dětský. Taky na to, jak často se naše pohledy střetávaly a naše ruce mohly být propletené kdekoliv jsme jen šli. Někdy ve mě vyvolají připitomnělý úsměv a jindy se musím opravdu znatelně smát, třeba když si vzpomenu na to, jak vtipně vypadalo, když krájel slaninu, nebo na chvíle, kdy jsme prohledaly 3x jeho bágl a až pak jsme zjistilly, že si mobil zapomněl v již zabaleném stanu, který jsme musely rozložit v bytě, kde zabíral skoro veškerý prostor umožňujcí průchod.
Je to prostě můj pakouš a na pakouše se myslí nejépe. :)

2. Práce (v období školy, škola :-) )

Stejně tak, jako dnes i včera jsem byla v práci, no a v práci je samozřejmostí, že často mysím na to, co ještě potřebuju udělat, jak to udělat, popř. kde sebrat suroviny, abych mohla vůbec něco dělat. Má práce není nijak zvlášť těžká, ale 13 hodin v kuse v tom neskutečném vedru u pece na pizzu bez klimatizace a odsávání je celkem znát na vyčerpání.
Mám však skvělého kolegu, pana kuchaře, se kterým se nikdy nenudím a těch 13 hodin uteče jako nic. Být pizzařkou je fajn práce a nemít tak rozhádané a protivné, a hlavně prohnané a vychytralé vedení na úkor zaměstnanců, hned bych se za rok zase vrátila. Škoda. Ale i když nemyslím zrovna na současnou práci přemýšlím, co budu dělat během školy. Ne, že bych se chtěla upracovat k smrti, ale šetřím si, abych po škole mohla žít společně s Panem Neznámým, který má již slušnou částku naspořenou. Štve mě, že můj šéf dokáže využít sebemenší skulinku zákona, aby mohl platit co nejmíň, nejlépe vůbec. No co na to říct.. Alespoň má Pan Neznámý dobře placenou práci, ale přece jen je to chlap a navíc je celkově v Praze práce lépe placená, než tady.
Práce je nezbytná pro mou přítomnost i budoucnost a déle, než je nutno doma být nepotřebuji a věřím, že on také ne, prroto zaujímá druhé místo četnosti mých myšlenek na ni. Zrovna ideální rodiče nemáme, takže moc na výběr není a stejně jako doposud mám v hlavě samé: "Práce, práce, kde je nějaká další volná práce??".

3. Co s volným časem, když nemůžu pracovat?

Odpověď se většinou motá okolo domácích prací, avšak jsou i momenty, kdy já, ani Pan Neznámý nejsme v naší obvyklé práci a nedokážeme se odlepit od konverzace. To se však opět vracím k předchozím dvěma tématům, tak bych měla znovu obrátit kartu.
Když mám volné chvíle nejradši bych je věnovala věcem, co mě baví, jenže spíše řeším kdy, k jakému doktorovi, co uvařit a kolik čeho nakoupit. Během školy se přidávají i jiné záležitosti, co mi vrtají hlavou. Třeba kdy, s kterým kámošem půjdu ven, nebo kde vezmu čas na případné referáty a jiné povinnosti týkající se školy. Ale to každý z nás dost dobře zná.

No řekla bych, že je toho dost, tak to pro dnešek ukončím. Jsem celkem utahaná z práce a nerada bych začala psát nesmysly, tak se tedy pro dnešek loučím. Dobrou noc a děkuji za přečtení ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama